Masarykova ZŠ a MŠ Brodce

www.horkynj.cz

První písemná zpráva o zdejší tvrzi se objevuje daleko před rokem 1346. Nejstarší prehistorické nálezy totiž pocházejí již z období tzv. předunětické kultury kolem roku 2000 před Kristem, pozdější k tzv. lužické kultuře a lidu popelnicových polí. Příhodné místo u řeky, jíž se později dostalo od Keltů jména Jizera, mělo řadu výhod. V blízkosti se nacházel přirozený vrch, který mohl sloužit jako opěrný bod, záplavové území řeky zúrodnilo půdu, všude kolem byly lesy bohaté na zvěř, vyskytovala se tu i hlína vhodná pro výrobu nádobí a jiné užitné keramiky, v povodí řeky vedla stezka spojující osadu s okolím.

Jak vyplývá z dějin, Brodce a Horky tvořily zprvu jeden celek, rozložený na obou březích Jizery. Od 15. století se pro zámek, dvůr i vesnice Horky, které ležely na pravém břehu Jizery začal užívat název Horky, vzniklý nejspíše podle kopcovitého okolí, pro městečko na levém břehu název Brodec. Zatímco Horky jako ves nesly svůj název a vyvíjely se nejprve v rámci panství, později zcela jednoznačně samostatně, trvalo několik staletí, než i zámek nad vsí ztratil své původní jméno Brodec a vešel ve známost jako Horky nad Jizerou.
V 16. století došlo, patrně za Vančurů z Řehnic, k přestavbě brodecké tvrze na renesanční zámek, jehož dominantou se stala mohutná kamenná čtyřboká věž. Zámek byl neustále stavebně upravován a měl několik majitelů. V pobělohorských konfiskacích byl zabrán a na více než sto let se dostal do rukou Matyáše z Klarštejna, sekretáře vídeňské c. k. rady a dvorské komory. Zejména poslední majitel z rodu Klarštejnů, František Mikuláš, se zasloužil o povznesení Horek na výstavné sídlo. Od počátku 20. let 18. století až do jeho smrti v roce 1738 probíhal v Horkách čilý stavební ruch, jehož výsledkem byla novostavba kostela svatého Mikuláše, celková barokní přestavba zámku a stavba panského špitálu pro chudé. V r. 1897 byl zvýšen o jedno podlaží a v současné době po další modernizaci slouží jako hospodářský dům pro žáky učiliště.

Významnou majetkovou změnu pak přinesl rok 1933, kdy koupil celé panství hrabat Nosticů-Rienecků chotětovský rodák Josef Hegr a zahájil rozsáhlou přestavbu všech objektů velkostatku, i k panství patřících podniků. Rozsáhlé úpravy prováděné novým majitelem přinesly prospěch i pro obec. Byla například vydlážděna silnice Horky – Brodce, upraveno okolí kaple, zrenovováno schodiště k zámku a kostelu.
Vcelku pozitivní vývoj byl v r. 1938 násilně přerušen šest let trvající válkou. V roce 1942 byly rekvírovány kostelní zvony, z nichž se však po válce naštěstí všechny (s výjimkou malého „umíráčku“) vrátily. Zámek sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky Rudé armády, později tam bylo zřízeno školící středisko Jednotného svazu českých zemědělců.
Horky musely někdy odolat tlakům na jejich sloučení s Brodcemi, s nimiž ostatně sdílely společný osud několik století. Ke sloučení však nedošlo, naopak, v roce 1975 byl k Horkám připojen Hrušov a setrval v tomto svazku až do roku 1989, kdy se na vlastní žádost znovu osamostatnil.